Soudní tlumočení znakového jazyka

Soudní tlumočení znakového jazyka

Služby tlumočníků znakového jazyka jsou zapotřebí i v právním kontextu, například u soudu nebo na policii. Tlumočník znakového jazyka je vázán profesním kodexem chování. Musí například zajistit mlčenlivost ohledně obsahu tlumočení. Jeho jediným úkolem je zajistit správný převod komunikace, a to z jazykového i kulturního hlediska.

K práci v právním prostředí musí tlumočník znakového jazyka získat oprávnění. O ně může zažádat na příslušném vnitrostátním registru soudních tlumočníků nebo v jiné instituci, která v dané zemi dané oprávnění vydává.

V mnohých zemích existují zákony, které neslyšícím, sluchově postiženým a neslyšícím nevidomým osobám stanoví nárok na služby profesionálního, kvalifikovaného soudního tlumočníka znakového jazyka v rámci trestního řízení. Nárok na tlumočnické a překladatelské služby v trestním řízení v zemích EU stanoví rovněž směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/64/EU ze dne 20. října 2010. Tento nárok se uplatňuje i u řízení o výkonu evropského zatýkacího rozkazu.

Projekt JUSTISIGNS[1] financovaný Evropskou komisí uvádí:

Při uplatňování práva se využívají modely sociální politiky, znalost většinového kulturního chování a morálky, předpoklady související s používáním společného běžného jazyka a právní precedenty. Žádný z uvedených předpokladů však nefunguje v případě, kdy jsou právní situace účastni neslyšící. Předpokládáme-li proto, že neslyšící mají stejný přístup k právnímu systému a vnímají výsledná rozhodnutí stejným způsobem, jako běžní (tj. slyšící) občané, lze zpochybnit tvrzení, že spravedlnost je schopna zajistit ochranu práv kteréhokoli občana.

JUSTISIGNS uvádí konkrétní důvody tohoto problému:
Chybějící či omezený status přiznávaný znakovým jazykům, který komplikuje neslyšícím přístup k informacím ve všech fázích soudního procesu;
Nedostatečné chápání limitů tlumočení, s nímž se setkáváme v právním prostředí - a to jak tlumočení mezi dvěma jazyky, tak tlumočení mluveného (audio verbálního) projevu do znakového jazyka (vizuálně prostorového) a naopak;
Nedostatek povědomí (mezi právníky a ostatními právními profesemi) o vzdělávacím a kulturním kontextu neslyšících, které způsobuje v právním prostředí určité problémy.

Výše uvedené jen podtrhuje nezbytnost služeb kvalifikovaných tlumočníků znakového jazyka pro jeho uživatele v právním prostředí.

Zde uvádíme další informace o konferenčním tlumočení znakového jazyka a komunitním tlumočení znakového jazyka.