Komunitní kontext
Tlumočení znakového jazyka probíhá v mnoha formách komunitního kontextu – například schůzka učitele slyšícího dítěte s neslyšícím rodičem ve škole, návštěva lékaře nebo pohřeb. V těchto situacích umožňují tlumočníci znakového jazyka neslyšícím, nedoslýchavým a hluchoslepým uživatelům znakového jazyka komunikovat s lidmi, kteří neovládají jejich znakový jazyk.
Krátké schůzky (až jednu hodinu) bez zvláštních požadavků může obvykle zvládnout jeden tlumočník. Delší komunikační akce, jako je schůzka na obecním úřadě, obvykle vyžadují spolupráci alespoň dvou tlumočníků.
Vzhledem k tomu, že mnoho interakcí v komunitním kontextu je individuálních, mohou lidé, kteří nejsou obeznámeni s tlumočením znakového jazyka, mít dojem, že tlumočník je účastníkem těchto interakcí. Ve skutečnosti je však úloha tlumočníka pouze umožnit komunikaci, nikoli účastnit se diskuse. Jeho úkolem je poskytovat přesný a kulturně odpovídající výklad při zachování důvěrnosti.
Znakové jazyky nemají univerzální platnost. Před objednáním služby by klienti měli potvrdit, které znakové a mluvené jazyky se mají na schůzce používat, a zajistit, aby byli zaměstnáni řádně vyškolení a kvalifikovaní tlumočníci. Uživatelé znakového jazyka mohou dát přednost tomu, aby doporučili tlumočníky, s nimiž pravidelně pracují. Pokud je poskytnut stručný obsahu schůzky, tlumočníkům to pomůže se na ni řádně připravit. Ačkoli jsou tlumočníci kvalifikovaní pro tlumočení široké škály témat, je i tak důležité ověřit jejich kvalifikaci a specifické odborné znalosti pro danou zakázku.
Znakový jazyk není univerzální a znaková forma každého jazyka má své zákonitosti (např. český znakový jazyk, německý znakový jazyk atp.). Z tohoto důvodu je nezbytné při sjednávání tlumočnických služeb zjistit, mezi kterými jazyky se bude během schůzky tlumočit. Uživatel znakového jazyka často upřednostňuje konkrétního tlumočníka, s nímž je již zvyklý pracovat. Při zajišťování tlumočníka je tedy vhodné mít tyto skutečnosti na paměti. Tlumočníka je pak ještě třeba informovat o obsahu schůzky. Každý tlumočník se totiž specializuje na tlumočení určitých odborných témat. Proto je nezbytné si před sjednáním tlumočnických služeb ověřit, zda má tlumočník příslušnou kvalifikaci a je schopen o daném tématu tlumočit.
V mnoha zemích EU platí právní předpisy, které zajišťují, aby neslyšící, nedoslýchaví a hluchoslepí lidé měli přístup k tlumočení do znakového jazyka. Oblast působnosti těchto předpisů se v jednotlivých zemích liší a může být omezena například počtem dostupných financovaných hodin nebo dostupností tlumočníků.
Právní kontext
Služby tlumočníků znakového jazyka jsou zapotřebí i v různém právním kontextu, například u soudu nebo na policii. Pro tento typ práce musí mít tlumočník zvláštní kvalifikaci. To lze obvykle ověřit prostřednictvím vnitrostátního registru soudních tlumočníků nebo srovnatelného vnitrostátního nebo regionálního certifikačního systému.
Tlumočníci jsou vázáni profesním kodexem chování, který zahrnuje důvěrnost, nestrannost, přesnost a věrnost originálu. Příkladem je kodex chování pro registrované a regulované stážisty britských vnitrostátních rejstříků odborníků v oblasti komunikace pracujících s neslyšícími a hluchoslepými osobami a kodex chování irských tlumočníků znakového jazyka. Tyto kodexy:
- stanoví povinnosti týkající se důvěrnosti, nestrannosti, přesnosti a odborné způsobilosti (včetně dalšího profesního rozvoje)
- nastiňují mechanismy pro řešení střetů zájmů a stížností
V závislosti na situaci může být potřeba jeden nebo dva tlumočníci. Požadavky na tlumočnické služby stanoví vnitrostátní pravidla v zemi, kde řízení probíhá. V trestním řízení se použije směrnice EU 2010/64/EU o právu na tlumočení a překlad v trestním řízení, včetně řízení týkajících se evropského zatýkacího rozkazu.
JUSTISIGNS
JUSTISIGNS je iniciativa financovaná EU, která určuje, které dovednosti jsou potřebné pro tlumočení znakových jazyků v právním kontextu, a poskytuje odbornou přípravu pro kvalifikované tlumočníky a stážisty.
Projekt zdůrazňuje zásadní problém: právní předpisy jsou často uplatňovány na základě předpokladů, které nezohledňují neslyšící lidi a přehlížejí jejich kulturní, jazykovou a sociální realitu. Tyto předpoklady mohou vést k nerovnému přístupu ke spravedlnosti a oslabit zásadu, že spravedlnost chrání individuální práva neslyšících.
JUSTISIGNS identifikuje několik faktorů, které k tomu přispívají:
- omezený nebo neuznaný status znakových jazyků, který omezuje přístup k informacím ve všech fázích právního procesu
- v právním kontextu nejsou dostatečně pochopena omezení, která přináší tlumočení mezi dvěma jazyky – problémy, které dále narůstají při práci mezi jazykem, kterým se mluví, a jazykem znakovým
- omezené povědomí právníků o historickém, vzdělávacím a kulturním zázemí neslyšících
Tyto faktory podtrhují, jak je důležité zajistit, aby osoby používající znakový jazyk měly v právním prostředí přístup ke kvalifikovaným tlumočníkům znakových jazyků.