Autor: Dr Joss Moorkens z Centra aplikované lingvistiky a mezikulturních studií (School of Applied Language & Intercultural Studies) na Dublin City University. Do češtiny přeložila Anna Krpatová, studentka magisterského programu na Ústavu translatologie Filozofické fakulty Univerzity Karlovy.
Zdroj: www.manypixels.co
Přesvědčení, že je důležité do studijních plánů univerzit zavádět kurzy etiky, se těší čím dál větší oblibě. A co víc, narůstá i zájem o tzv. transverzální dovednosti, tedy dovednosti, které lze využít napříč různými obory, oblastmi a v široké škále situací. Takové dovednosti se jeví být užitečné pro všechny absolventy, nehledě na studovaný obor. Při nedávných diskusích o dalším rozvoji Dublin City University jsme formulovali řadu výukových cílů, jež tyto dovednosti, včetně dovednosti etického rozhodování, zahrnovaly. V současné době prochází rámec překladatelských kompetencí (Translation Competence Framework), jenž je součástí sítě European Master’s in Translation, revizí, která bude platit pro příští kohortu uchazečů. Tento revidovaný rámec rovněž výrazně zohledňuje zavedení etických témat.
Dříve se etika uplatňovala v překladu pouze ve formě pravidel a zásad pro jednotlivé překladatele či překladatelské agentury. Tento přístup je v etice popisován jako deontologický a může být užitečný, jelikož lidem pomáhá dělat „správná“ rozhodnutí a zdůrazňuje, jaké jednání lze v odvětví považovat za důvěryhodné a profesionální. Avšak zásady nikdy nemohou obsáhnout všechny možné situace či eventuality. Proto existují etické prostředky a teorie, které nám pomáhají se lépe eticky rozhodovat. Například konsekvencialistický přístup nás vede ke zvážení co nejlepších výsledků pro většinu lidí, stakeholderský přístup zase ke zohlednění různých skupin lidí, které naše rozhodnutí zasáhne, zatímco etika péče nám pomáhá soustředit se na ty nejzranitelnější a etika ctnosti poskytuje soubor ctností, jež mohou pomoci lidstvu, ať už jako jednotlivcům, nebo skupinám, prosperovat.
S vývojem technologických prostředků používaných na každodenní bázi si lidé čím dál více uvědomují i etické problémy, které se s technologiemi pojí. Badatel Langdon Winner (1983) psal o tom, jak si technologie vytváří své vlastní světy, a historik Melvin Kranzberg (1986) zase prohlásil, že technologie nejsou dobré ani špatné, ale zároveň ani neutrální. Současný výzkum etiky technologií se zaměřuje na společenský a politický kontext a na vztah mezi technologiemi a mocí. Cílem je rozpoznat etické problémy, často v oblasti systémů strojového učení (tzv. ML systems) a využití umělé inteligence. Systémy strojového učení hledají v datech vzorce, podle kterých předpovídají požadovaný výstup. Místo toho, aby se řídily přímými příkazy, fungují na základě vyvozování, takže jejich výstupy mohou být nesrozumitelné, zaujaté a nepředvídatelné. Výzkumníci již popsali problémy a zaujatost ve výstupech takových systémů strojového učení, jaké se používají na rozpoznávání obličejů, tvorbu textů nebo ke strojovému překladu.
Současné systémy strojového překladu fungují většinou na základě obsáhlých korpusů překladatelských dat, což vyvolává otázky ohledně datové gramotnosti či vlastnictví a zabezpečení dat. Translatolog Venuti psal o autorských právech k překladu již v roce 1998 a zpráva firmy Bird & Bird (Troussel a Debussche 2014) sice významně pomohla tuto oblast objasnit, nicméně problematika vlastnictví a kontroly překladatelských dat patrně nebyla nikdy dříve tak důležitá jako právě dnes v době neuronového strojového překladu (NMT). Evropská unie omezila používání a opakované použití osobních dat a celosvětově zpřístupnila data z veřejně financovaných překladů EU. Přístup k překladům financovaným ze soukromých zdrojů a jejich opakované použití zůstává z velké části omezeno. Projekty jako připravovaná platforma Common European Language Data Space (Společný evropský prostor pro jazyková data) napomohou demokratizaci přístupu k datům, i když takový prostor s jazykovými daty bude maximálně přínosný pouze pro ty, kteří disponují nezbytným výpočetním výkonem a technologickými dovednostmi. K lidskému a strojovému překladu se váže mnoho dalších etických problémů, jako je riziko a odpovědnost v případě chybného překladu nebo úniku dat, výdaje na výpočetní techniku a s ní spojená uhlíková stopa, zaujaté a zkreslené výstupy a spravedlivé pracovní podmínky v částečně automatizované překladatelské práci.
Pokud jde o používání umělé inteligence na trhu, situace v překladatelství může být pro ostatní odvětví určitým varováním. Průzkumy (např. Pielmeier a O’Mara 2020) opakovaně ukazují, že více než 70 % profesionálních překladatelů pracuje na volné noze, což je mnohem více než ve většině ostatních odvětví. Tato skutečnost ztěžuje překladatelům účinné kolektivní jednání, a to i v rámci profesních organizací. Z retrospektivních analýz vychází, že v posledních letech zastupuje posteditace strojových překladů v tomto stále rostoucím odvětví zhruba 4 % ročního obratu z překladů (viz CSA Research 2019), i když lze předpokládat, že se strojovým překladem jakožto s jednou z překladových variant mohou překladatelé pracovat daleko častěji. Předpokládá se, že strojový překlad – tedy jedna z důležitých aplikací umělé inteligence – se bude v překladatelském odvětví v následujících letech projevovat ještě silněji (ELIS Research 2022). Kromě toho již dnes vidíme, jak je umělá inteligence zaváděna do překladu v oblastech, jako je hodnocení kvality, oslovování překladatelů na volné noze a dynamické naceňování služeb. Proto je důležité, aby absolventi-překladatelé, kteří se budou v budoucnu podílet na rozhodování o směřování oboru, nebyli vybaveni pouze překladatelskými a technickými dovednostmi, ale byli rovněž připraveni zohlednit i etickou stránku a dopad svých rozhodnutí, a to na základě četby o etické teorii a aplikované etice. Etické rozhodování není užitečné jen pro udržitelnost odvětví (a vysokoškolských oborů), nýbrž se jedná o cennou dovednost, kterou lze aplikovat na jiná odvětví a situace v případě, že se na našem čím dál dynamičtějším trhu práce absolventi rozhodnou změnit kariéru.
Vybrané užitečné zdroje pro překlad a etiku:
Kenny, Dorothy (Ed.) 2022 (forthcoming) Machine translation for everyone: empowering users in the age of artificial intelligence. Berlin: Language Science Press.
Koskinen, Kaisa and Nike K. Pokorn (Eds.) 2021. The Routledge Handbook of Translation and Ethics. Abingdon: Routledge.
Parra Escartín, Carla and Helena Moniz (Eds.) 2022 (forthcoming). Ethics and Legal Issues in Machine Translation. Berlin: Springer.
Pym, Anthony. 2012. On translator ethics: Principles for mediation between cultures. Amsterdam: John Benjamins.
Použitá literatura
CSA Research. 2019. The Largest Language Service Providers: 2019. Boston: CSA Research.
ELIS Research. 2022. European Language Industry Survey. Brussels: ELIS Research.
Kranzberg, Melvin. 1986. “Technology and History: “Kranzberg’s Laws.” Technology and Culture 27:544–560.
Pielmeier, Hélène, Paul O’Mara. 2020. The State of the Linguist Supply Chain. Boston: CSA Research. https://insights.csa-research.com/reportaction/305013106/Toc
Troussel, Jean-Christophe and Julien Debussche. 2014. Translation and Intellectual Property Rights (Report by Bird & Bird for the European Commission DG Translation). Luxembourg: Publications Office of the European Union.
Venuti, Lawrence. 1998. The Scandals of Translation. Abingdon: Routledge.
Winner, Langdon. 1983. “Technologies as Forms of Life”. In: Cohen R. S., Wartofsky M. W. (Eds.) Epistemology, Methodology and the Social Sciences. Reidel, Dordrecht, s. 249–263.
Podrobnosti
Jazyky: angličtina, čeština, dánština, italština, litevština, španělština
Datum vydání: 24. května 2022
Kategorie EMT: Překladové technologie