Díky grantovému systému může GŘ pro tlumočení financovat nejrůznější výzkumné projekty. Podrobné informace o těchto příležitostech získáte na stránkách Granty pro univerzity
Automatické rozpoznávání řeči (ASR)
GŘ SCIC, Univerzita v Gentu a Univerzita Johannes Gutenberg Mainz realizovali výzkumný projekt s cílem posoudit potenciální přínosy a užitečnost technologie automatického rozpoznávání projevů v kabině. Tento výzkumný projekt spolufinancuje GŘ SCIC v rámci grantů na podporu odborné přípravy konferenčních tlumočníků. Projekt byl dokončen v srpnu 2021.
GŘ pro tlumočení ho spolufinancovalo v rámci grantů na podporu odborné přípravy konferenčních tlumočníků. Na výzkumu se podílí vedoucí tlumočnického výcviku na Gentské univerzitě Bart Defrancq a zakladatel organizace InterpretBank Claudio Fantinuoli z Univerzity Johannese Gutenberga v Mohuči. Jako asistentka výzkumu v rámci projektu působí Helena Snoecková z Gentské univerzity.
Nejprve byl mezi profesionálními tlumočníky z GŘ pro tlumočení proveden průzkum s cílem zjistit, jak by bylo možné usnadnit jejich práci pomocí rozvoje vhodných nástrojů a technologií. V další fázi jim bylo umožněno vyzkoušet si dané nástroje přímo při tlumočení.
Jak může technologie ASR tlumočníkům pomoci?
Technologie automatického rozpoznávání řeči (z angl. Automatic Speech Recognition neboli ASR) může fungovat jako podpora pro tlumočníky při simultánním tlumočení v kabině. Tato technologie je schopna vyextrahovat z projevu řečníka určité informace, které pak může tlumočník využít a usnadnit si tak práci. „V oblastech, kde mají lidé tendenci chybovat, nám mohou technologie efektivně pomoci. To platí samozřejmě i naopak,“ uvádí Bart Defrancq.
Pomocí technologie ASR se z projevu vyberou a zaznamenají čísla, jména a termíny. Terminologie pochází z databáze specifické pro jednotlivé akce. Tlumočníci tak mají možnost těžit z let zkušeností GŘ SCIC získaných na jiných konferencích a zasedáních.
Je nezbytné zdůraznit, že tlumočníkům se pomocí ASR nezobrazuje vše, co v projevu zazní, protože by to ještě více zatěžovalo jejich kognitivní kapacitu. Cílem je dát jim do kabiny k dispozici „umělého“ kolegu, který jim pomůže se zachycením konkrétních údajů. „Tlumočníci se mohou na technologii ASR spoléhat jako na kolegu v kabině a v případě potřeby si u něj určité údaje překontrolovat,“ vysvětluje Claudio Fantinuoli.
Jak probíhalo testování technologie?
Již výsledky prvního pokusu s touto technologií, který vědci za přispění studentů tlumočení provedli, vypadaly slibně. Skvěle to dopadlo například u automatického rozpoznávání čísel. Ukázalo se, že to vede k celkovému zlepšení tlumočnického výkonu, a to u téměř všech typů čísel. Z prvotního testování vyplynulo, že tato technologie je schopna zachytit a zobrazit čísla s neuvěřitelnou 95% přesností. Výzkumný tým pak chtěl tato zjištění ověřit u profesionálních tlumočníků GŘ pro tlumočení a zajistit tak, aby systém fungoval co nejlépe ve prospěch budoucích uživatelů.
Testování se zúčastnilo dvacet dobrovolníků. Deset tlumočníků z nizozemské kabiny a dalších deset ze španělské kabiny. Cílem bylo otestovat technologii na románském a germánském jazyce, protože právě mezi těmito jazykovými rodinami jsou u čísel velké rozdíly. Například číslovka 32 ve španělštině (treinta y dos) má oproti nizozemštině (tweeëndertig) opačné pořadí čísel (tj. „třicet dva“ vs. „dvaatřicet“).
Během testování měli tlumočníci převést čtyři krátké projevy (po 5 minutách plus 2 minuty přestávka mezi jednotlivými projevy, tzn. cca 30 minut celkem) do mateřského jazyka a využít k tomu automatické rozpoznávání řeči. Projevy byly namluveny dobrovolníky za využití archivu projevů GŘ pro tlumočení a softwaru pro nahrávání SCICrec. Ten nabízí možnost začlenit dvě audiostopy do jednoho souboru, díky čemuž mohl výzkumný tým výkon tlumočníků snadno porovnat.
První dojmy
Testování se zúčastnila i Carmen Gomez von Styp Rekowski, tlumočnice ze španělské kabiny. Přišlo jí to velmi zajímavé a byla ráda, že si může vyzkoušet nový nástroj, který by v budoucnu mohl usnadnit každodenní práci tlumočníků. „Tento „automatizovaný kolega“ by nám mohl v kabině hodně pomoct, tedy pokud bude spolehlivý,“ uvedla Carmen. „Myslím, že je to velmi užitečný nástroj. Kolegu v tlumočnické kabině sice nenahradí, ale může to být takový bonus.“
Pro simultánní tlumočníky je to určitá pomůcka - dodává jim ale další informace, což pro ně při výkonu může znamenat další zátěž, další věc, na níž se musí soustředit. „V této nové technologii vidím výhody i nevýhody. V kabině musí tlumočník zpracovávat obrovské množství informací z různých zdrojů, a proto není snadné udržet pozornost, pokud budeme mít k dispozici více nástrojů, než jsme zvyklí. Někdy si musíme vyhledávat informace na internetu, protože jsme je v podkladech ke schůzi nedostali. Kdybychom měli k dispozici spolehlivý nástroj na rozpoznávání řeči, který půjde snadno používat, může to pro nás být užitečné.“
Odkazy
Chcete-li se dozvědět o aktuálním vývoji projektu? Navštivte stránky Gentské univerzity.